Barvy a styl
Když se na něco podíváte, jako první vaše podvědomí zaznamená barvy. A už jen samotný barevný vjem stačí k tomu, abyste si na to, co vidíte, udělali názor - líbí / nelíbí, budu tomu věnovat pozornost / budu to ignorovat, a tak vůbec. Proto si myslím, že by každá cesta za vlastním stylem měla začít barvami. Díky barevné typologii zjistíte, jak pro vás ty které barvy fungují, naučíte se, jak s barvami pracovat a jak je kombinovat.
Všechny barvy, které jsou vedle nebo blízko sebe, se vzájemně ovlivňují. (Nejmíň ostatní barvy mění neutrální šedá, proto ji při typologii používáme jako pozadí.) Stejná barva může na různém pozadí vypadat pokaždé jinak. A právě proto i vy můžete v jednom tričku nebo košili vypadat úplně skvěle a sotva se převlečete, už vám chtějí volat záchranku. Některé barvy s vámi prostě ladí a jiné zas až tak moc ne.
Typologie ale není jenom o tom, najít ty nejlepší barvy, důležité je taky naučit se s nimi pracovat. Vědět, kolik které barvy použít a jak je vzájemně skombinovat, abychom dosáhli kýženého výsledku - někdy se prostě chceme jenom líbit, jindy potřebujeme nějakým způsobem zapůsobit. A občas třeba chceme světu něco říct a náš vzhled může naše sdělení podpořit.
Barva se dá popsat různými způsoby, typologie Sci\ART ji popisuje, stejně jako některé grafické programy, třemi veličinami - tónem, sytostí a světlostí. Pro výsledný dojem nejsou důležité jenom samotné barvy, ale i to, kolik které z nich použijete a jaký bude celkový barevný kontrast.
Odstín barvy je určen vlnovou délkou dominantního světla, které je v barvě zastoupeno. Pro naše účely určujeme odstín slovním popisem, jako třeba červená, zelená, další si doplňte podle libosti a pak je pro nás ještě důležité rozlišit, jestli je daný odstín studený – je v něm zastoupeno víc modré nebo zelené barvy anebo naopak teplý – obsahuje víc červené nebo žluté barvy.
Sytost, chroma, čistota anebo chete-li síla barvy, je určena tím, kolik daná barv obsahuje základního pigmentu. Čím víc ho je, tím je barva čistší (intenzivnější, zářivější) a naopak, čím je ho míň, tím je tlumenější (jemnější).
Světlost, nebo také jas, určuje množství světla, které daná barva odrazí. Tmavé barvy větší část světla pohltí a přemění na teplo, světlé barvy naopak světlo odráží. (Ano, tmavé oblečení do zimy a světlé v létě má svoji logiku.)
Barevný kontrast je výsledkem vzájemného působení dvou a více barev. Vyšší kontrast představuje větší energii, naopak nižší kontrast působí klidněji a víc vyrovnaně. Některé barevné typy jsou už od podstaty kontrastnější než jiné, ale v rámci všch typů se dá s kontrastem velmi dobře pracovat.
Barevná typologie Sci\ART pracuje s dvanátci barevnými typy. Jejich názvosloví vychází ze čtyřtypové typologie populární v osmdesátých letech minulého století - jaro, léto, podzim a zima.
Hlavním úskalím čtyřtypové typologie byl předpoklad, že u každého se dá jednoznačně určit, jestli jsou pro něj lepší teplé nebo studené barvy. Bohužel ale i tady funguje matematická pravděpodobnost a většina lidí (zhruba 2/3) je, co se týče teploty barev, někde mezi těmihle dvěma krajními hodnotami. Takže čtyři typy opravdu nestačí.
Proto přibylo ještě dalších osm tónově neutrálních typů, pro které je důležitější jiná charakteristika než teplota barvy - sytost nebo jas. Pak se samozřejmě nabízí ještě otázka, jesli dvanáct typů není taky málo. Z vlastní dosavadní zkušenosti ale můžu říct, že v naprosté většině případů to stačí, naopak víc typů by už někteří ani nedokázali dobře rozlišit.
Na začátku typologie si s vámi trochu popovídám o tom, proč jste za mnou vlastně přišli, co si od typologie slibujete, a pak vám ukážu, jak barevná typologie funguje a jak na sebe barvy vzájemně působí (tahle část není vždycky úplně nezbytná - najdou se totiž tací, kteří ke mě chodí nachytření iternetem a mohli by typologii klidně sami vést :)). Pak se přesuneme k zrcadlu, dostanete čepici v neutrální šedé barvě (u barvených vlasů vždycky u vlastních odstínů podle uvážení a domluvy) a pelerínu, kterou zakryjeme oblečení, abychom omezili působení okolních barev a dokázali se co nejlíp soustředit na konkrétní testované barvy. Ze stejného důvodu všechny, kdo přijdou namalovaní (bez rozdílu věku a pohlaví), přinutím, se odlíčit.
Cílem je zjistit, jak které barvy fungují pro vás, ne pro váš make up. Potom si na vás posvítím a konečně se dostaneme k tomu, proč jste za mnou přišli - budeme k vašemu obličeji přikládat testovací šátky v nejrůznějších barvách a porovnávat, co s vámi který udělá. Přikládání šátků má svůj postup a logiku a pokud vše půjde, jak má (v což pevně doufám), povíme si na konci analýzy, jaký jste barevný typ. Na závěr můžeme vyzkoušet kosmetiku ve vašich barvách – rtěnku, tvářenku, oční stíny, ukážeme si, jak určit, jestli barva s vaším typem ladí nebo ne, jak se orientovat ve vzorech s více barvami a taky se vynasnažím zodpovědět všechny vaše otázky. Typologii můžete absolvovat z různých důvodů, ale ve většině případů doporučuji pořídit si při ní rovnou i vzorník, protože je to za prvé skvělá pomůcka pro určení vašich barev (málokdo má pro barvy absoulutní cit) a navíc je to moc i pěkná věcička. Navíc, když ho zaplatíte společně s typologií, vyjde vás levněji.
Používám australské vzorníky Classic Palette od Amelie Buttler z True Colour International. Vyzkoušela jsem několik různých typů a tyhle mi přijdou momentálně nejlepší. Klasický vzorník obsahuje 65 barev, je nádherně vyladěný, a díky tomu se s ním příjěmně pracuje. Barvy mají číselné kódy usnadňující další komunikaci. (Jak vzorník používat si povíme během typologie.) Vzorník má rozměry 15 x 3 cm, dá se rozložit do vějíře, je tištěný na speciálně upravené malířské plátno a barvy jsou odolné vůči otěru i UV záření. Dá se sbalit do plastového pouzdra a vejde se do každé kabelky.
Na objednání jsou k dispozici ještě další verze vzorníků. Korporátní vzorník obsahuje víc tmavších a neutrálních barev vhodných do konzervativnějšího firemního prostředí, má 70 barev, přičemž některé barvy v klasickém a korporátním vzorníku jsou stejné.
Pokud za vzorník nechcete tolik utratit a nemáte v plánu nosit ho s sebou v kabelce nabízí se ještě plakátek o velikosti 28 x 20 cm, který se dá pověsit třeba na dveře šatníku nebo nad pracovní stůl a můžete se tak kochat svými barvami, kdykoli se vám zachce. Plakátky jde objednat ve klasické i korporátní verzi.
Pro ty, kteří si s barvami rádi hrají má Amelie ještě jednu super věc – barevnou kostku. Každá barva je vytištěná na samostatném čtverci 5 x 5 cm a čtverce jsou poskládané na sebe do kostky, sepnuté v rohu šroubkem. Barvy se dají rozvřít do vějíře, kostka se dá celá rozložit, a pak si můžete zkoušet různé barevné kombinace, kostku znovu sestavit podle sebe nebo si z ní vybrat jenom ty barvy, které se vám nejvíc líbí. Kostka se vyrábí na objednávku, opět v klasické i korporátní verzi.
Cena za vzorníky na objednávku závisí na kurzu australského dolaru. Aktuální cenu vám sdělím na požádání. :)
Barva je subjektivní psychofyziologický vjem zprostředkovaný zrakovým orgánem, který je do značné míry závislý na podmínkách pozorování. Jo, miluju školní definice. :) Co z toho pro mě – a tím pádem i pro vás - vyplývá?
1. Kladu vysoký důraz na dodržování podmínek pozorování – používám neutrální šedé pozadí, ráda pracuji s denním světlem, ale protože to se dost mění, přisvěcuji si speciálními plnospektrálními světly, pracuji vždy se stejnou sadou šátků. Proto vás ze všeho nejraději přivítám ve svém studiu, které mám k tomu účelu vybavené a připravené. Ve výjimečných případech se dá domluvit na výjezdu mimo studio, v případě zájmu o takovou službu mi zavolejte nebo napište a můžeme se domluvit na podmínkách a ceně.
2. V žádném případě po mě prosím vás nechtějte on-line barevnou typologii. Když mi pošlete fotku, nejen, že neznám podmínky, za kterých jste ji pořídili, ale navíc bude s největší pravděpodobností jinak barevná na vašem i na mém počítači.
3. Jak už jsem párkrát zmínila, barva je sice měřitelná veličina, ale barevný vjem je subjektivní, výsledkem je proto můj osobní názor (podložený studiem a zkušenostmi, ale pořád můj), který vám povím, protože za to mě platíte, ale rozhodně vám nebudu nic vnucovat. Jestli si nakonec vyberete jiné barvy, buď spolu přijdeme na to, jak z nich můžete vytěžit maximum nebo se v nejhorším případě domluvíme, že naše společná práce se ocitla ve slepé uličce a další cestu za hledáním svých barev už budete muset absolvovat s někým jiným. I to je přece ale výsledek. :)
Když se na něco podíváte, jako první vaše podvědomí zaznamená barvy. Už jen na základě barevného vjemu se dokážeme rozhodnout, jestli se nám něco či někdo líbí nebo ne. A byla by vážně škoda toho nevyužít. Proto je pro mě barevná typologie začátkem každé cesty za stylem.
Když chcete vypadat úplně nejlíp, musíte se hlavně dobře cítít. A pokud mám mluvit sama za sebe, já se nejlíp cítím, když jsem v pohodě a můžu být sama sebou. Když si na nic nehraju, nesnažím se zařadit do nějaké předepsané škatulky. Každý z nás je jiný a to je přece super. :)
Proto všem svým klientům radím, ať mě samozřejmě poslouchají, ale když se v něčem necítí, ať se do toho nenutí. I kdyby to podle mě byl ten nejúžeasnější model pod sluncem, když se v něm nebudete cítit dobře, nikdy v něm skvěle vypadat nemůžete. Proto prosím, poslouchejte hlavně sami sabe, protože to je ta nejlepší cesta k tomu vypadat úplně nejlíp.
