Barvy a styl Top Image - Hana Haulišová

Jmenuju se Hanka Haulišová…

… a oficiálně jsem image consultant. Vážně, mám na to i papír z Anglie, podle kterého můžu za jménem používat zkratku Dip.IC. Hmmm, dobrý ne? Nejsem si tak docela jistá, jak by měl správný image consultant vypadat, ale pár lidí už mi řeklo, že já tak nevypadám. Prý jsem moc normální. Vlastně mě to potěšilo, tenhle název pro to, co dělám, beztak nerada používám. Zní dost neosobně, odtažitě a nějak si za ním nedokážu představit člověka, kterému bych věřila, že se mě bude snažit pochopit a že mu půjde hlavně o moje blaho.

Nejvíc a nejraději ze všeho se věnuju barvám, takže bych měla být barevný typolog. Na to mám sice taky papír (dokonce několik a na dalším právě pracuji), ale nezní to o moc líp. A tak, když se mě někdo zeptá, čím se živím, odpovídám většinou, že radím lidem, co si vzít na sebe. To je verze, která uspokojí skoro každého – a většina lidí si pod tím i něco představí.

Když se mi v listopadu 2013 narodil syn, věnovala jsem několik let většinu času rodině (hlavně teda synovi, manžel už se o sebe celkem postará, ale taky ho nesmím zanedbávat), a v práci jsem se omezila na to, co mám nejraději – barvy. Chodí za mnou lidi a já jim pomáhám najít takové barvy, ve kterých vypadají nejlíp. Není to zas až taková sranda, jak by se možná zdálo, barev je nekonečně a každý z nás má některé, které k němu fakt nejdou, spoustu, které jsou více či méně v pohodě a pár takových, které jsou úplně super. Ty vycházejí z nás, jsou součástí toho, kým doopravdy jsme, dokážou nás rozzářit, podržet, když se necítíme dobře, a díky nim se nám dostává těch nejúpřímnějších komplimentů. A právě tyhle barvy se snažím najít.

Dlouho jsem na to používala metodu, která se jmenuje Sci\ART a kterou jsem se naučila v Americe na jaře 2011. Podle ní jde každý z nás zařadit do jednoho z dvanácti barevných typů. Ale protože pokrok nezastavíš, pořád se učím a vymýšlím, jak to udělat ještě líp. Takže jsem nedávno (v březnu 2019) absolvovala první kurz – malování pleťových tónů – barevné typologie podle metody Suzanne Caygill, která má sice jen čtyři základní typy, ale barvy se v ní vybírají každému přesně na míru. Kurz v Praze vedla úžasná Rochele Hc. Hirsch, která většinou působí v Americe, ale nechala se nalákat na krásy Prahy, takže dva kurzy proběhly v březnu u mě ve studiu. Teď probíhá dálkový pokračovací kurz, ve kterém bychom se měli naučit vzorníky kompletně poskládat a namalovat. Takže postupně přecházím na nový úplně individuální systém a s tím i na nové vzorníky. Nemusíte se bát, i v tomhle přechodném období ode mě každý odejde se spoustou informací a plně funkčním vzorníkem.

K barevné typologii taky brzy přibude i stylové poradenství, na kterém právě pracuji a během léta ho zařadím do nabídky služeb. Tak se tady nebo na facebooku občas stavte, ať nic nepropásnete. :)

Barevná typologie

Když se na něco podíváte, jako první vaše podvědomí zaznamená barvy. A už jen samotný barevný vjem stačí k tomu, abyste si na to, co vidíte, udělali názor - líbí / nelíbí, budu tomu věnovat pozornost / budu to ignorovat, a tak vůbec. Proto si myslím, že by každá cesta za vlastním stylem měla začít barvami.

Barvy a styl

Řada sociologických studií prokázala, že dobře vypadající lidé to mají v životě i v zaměstnání jednodušší. Vypadat dobře přitom není problém. Stačí vědět, co vám sluší, mít styl, který jasně říká, kým jste, a užívat života.

Co se děje...

Reference a klienti

  • Miss Deaf World
  • Linka bezpečí
  • Vivienne Westwood
  • Oxyfresh a Oxyfit
  • Chodov Fashion Week
  • ČSOB a.s.
  • Stopa končí v nebi
  • Punk Film
  • Choking Hazard
  • Miss Europe Junior
  • H.J.Heinz
  • CR/SR Textilžurnál

Víte, že...

Barva je věda

Barva je z fyzikálního hlediska určena vlnovou délkou světla vyzařovaného světelným zdrojem nebo odraženého od povrchu tělesa. Lidské oko je schopné zachytit vlnění v rozmezí zhruba 380 až 750 nm – jedná se o takzvanou viditelnou část spektra – přičemž lidské oko se nejméně namáhá při sledování záření vlnové délky 555 nm, které odpovídá zelené barvě. Proto si oči nejlépe odpočinou v přírodě.

Barvy vnímáme celým tělem

Když postavíte nevidomého člověka do místnosti vymalované červenou barvou, přestože nic nevidí, stoupne mu tělesná teplota, zvýší se tlak a zrychlí dech. Naopak v modrém pokoji se jeho teplota a tlak sníží a dech se zpomalí.